Na mezinárodní scéně končím, ohlásil badmintonista Louda. Vleklé potíže se zády neustaly
Marie Osvaldová4. 11. 2025
Loni v létě vybojoval premiérovou českou výhru na olympijských hrách v historii a první a od vítězství Tomasze Mendreka v Barceloně 1992, který tehdy reprezentoval Československo. Jenže profesionální kariéru plzeňskému badmintonistovi Janu Loudovi předčasně ukončilo vleklé zranění zad.
„Nadešel čas udělat velké kariérní rozhodnutí. Vzhledem k dlouhodobým zdravotním komplikacím, které mě v posledních letech provázejí a kvůli kterým nemohu dávat do badmintonu sto procent, jsem se rozhodl ukončit mezinárodní kariéru,“ uvedl na konci října Louda.
S badmintonem ale zcela nekončí, chce dál hrát česku extraligu a zůstane aktivní také v Národním badmintonovém centru, které sídlí právě v Plzni.
Jaké byly poslední měsíce, než jste k takovému rozhodnutí dospěl?
V průběhu roku po olympiádě jsem se snažil ten problém vyřešit, neustále myslel pozitivně a pokračoval v tréninku. Bohužel i přes veškerou moji snahu se zranění stále vracelo a v takovém stavu již není možné konkurovat hráčům na té nejvyšší úrovni, což vždycky bylo mojí největší motivací.
První potíže se zády nastaly už ve finále mistrovství České republiky v Plzni v roce 2020. Tehdy jste bolest překonal a Adama Mendreka porazil. Jsou tam příčiny všeho?
Tehdy se mi záda úplně zablokovala a od té doby se to opakovalo. Občas bolely, někdy jsem musel na pár dní badminton vynechat. Dlouho to bylo zvládnutelné, ale od loňského března, po turnaji ve Francii, se to zhoršilo a bolest se už vlastně nikdy úplně neztratila.
Jde o problém s ploténkami?
V minulosti mě trápila bolest v bederní oblasti. Letos se však přesunula mezi lopatky, mám potíže s meziobratlovými ploténkami. Trénovat naplno už nešlo. Vždycky jsem vydržel dva tři týdny tvrdého tréninku, ale pak se to znovu ozvalo. Postupně to bylo neudržitelné, každé ráno jsem cítil bolest. Poslední rok už byl hodně nekomfortní a psychicky náročný.
V Paříži jste v základní skupině olympijského turnaje porazil Uriela Canjuru ze Salvadoru, k tomu vyhrál pět mezinárodních turnajů, šestkrát byl ve finále. Vaším žebříčkovým maximem bylo 39. místo na světě. Čeho si v mezinárodní kariéře vážíte nejvíc?
Myslím, že vítězství na Czech Open v Brně v roce 2021. To byl můj nejlepší výkon v kariéře. Bylo to období, kdy jsem se cítil skvěle fyzicky i herně, a kdy jsem měl radost z každého míče. Ale samozřejmě nemohu vynechat olympijské hry, Paříž byl splněný sen a atmosféru her jsem si užíval naplno.
Jaké jsou vaše další plány, zůstanete u badmintonu v jiné roli?
Určitě a budu z něj mít zase radost. Chci dál trénovat v národním centru, pomáhat mladým hráčům a připravovat se třeba i na kvalifikaci na mistrovství Evropy družstev, které bude v prosinci v Praze. A k tomu máme za cíl rovněž dokončit inženýrské studium v oboru kybernetika na Fakultě aplikovaných věd v Plzni.
Hokejový útočník Šiler jde po zranění hostovat do Sokolova
V týmu je charakter, máme ale na víc, věděl kouč Hyský
Více od autora
2. 11. 2025
Další článek:
5. 11. 2025
Hokejový útočník Šiler jde po zranění hostovat do Sokolova
Doporučujeme:
Mohlo by vás zajímat:
Nejbližší akce:











