Petřín vykročil za záchranou třetí ligy, ale vyhráno ještě nemá

Už na startu fotbalového jara bylo Radku Vodrážkovi, kouči třetiligového nováčka SK Petřín Plzeň, jasné, že ho s týmem čeká perný boj o záchranu. A nic na tom nemění ani fakt, že se po pár vydařených zápasech odrazil směrem ke středu tabulky.

„Jsem rád, že se nám daří, dáváme góly, ale musíme makat dál,“ uvědomuje si Radek Vodrážka, že zbytek sezony bude ještě složitý. To béčko v divizi je zatím v komfortnější pozici.

Kde vidíte největší adepty na sestup z ČFL?
Když se tak dívám na tabulku, nevidím nikoho, kdo by chtěl ze třetí ligy spadnout. Já si totiž pořád myslím, že jsme v téhle společnosti trochu omylem. Ale to nic nemění na tom, že se budeme rvát, aby na Petříně třetí liga zůstala, i když tady děláme fotbal trochu jinak.

Jak tomu mám rozumět?
Neříkám, že kluci tady peníze za fotbal nemají, ale adekvátní tomu, co hrají. Nelétají tady až takové cifry jako jinde. Třeba Robstav (Velvary), který byl po podzimu v tabulce o bod za námi, přivedl celou jedenáctku nových hráčů, převážně ze zahraničí. My spoléháme z velké většiny na vlastní  odchovance.

Kromě třetiligového áčka máte ve hře i béčko v divizi, které bude závislé na tom, jak dopadnete v ČFL. Je tedy její záchrana prioritou?
Jasně. Ale já tvrdím, že pokud zachráníme áčko, tak kvalita béčka je taková, že taky nespadne. Věřím tomu.

Tam jste museli po konci Jana Pletichy hledat nového trenéra a volba padla na Matěje Spěváčka. Proč?
Je tady na Petříně přes půl roku, chemie je dobrá. Jsme s ním spokojení. Do realizačního týmu jsme povýšili mého mladšího syna Dana, který má zdravotní trable a nemůže hrát. Zatím pracujeme všichni společně.

Nezvažovali jste angažování kouče zvenku?
Zkoušeli jsme to, nějaký seznam jsem měl. Nejblíž jsme byli u Michala Kubiceho. Doufám, že to vyjde třeba v létě.

Nakolik složité je trenérsky obsáhnout všechny mládežnické kategorie?
Strašně. V tuhle chvíli zrovna řešíme, jak s tím naložit. Pokud nezměníme myšlení, nikam už se neposuneme.

S tím souvisí i vaše nedávné prohlášení, že vám klub malinko přerůstá přes hlavu?
My jsme obhájili klubovou akademii, trojku, což je skvělé. Akademie má 33 klubů v republice, a když si vezmete, kolik je profesionálních týmů, tak moc takových, jako jsme my, není. Je skvělé, že jsme mezi nimi, ale nese to s sebou i závazky. Ideální stav klubové akademie, který čítá 93 lidí včetně fyzioterapeutů nebo kondičních trenérů. My jich máme aktuálně 54, takže ještě zhruba čtyřicet jich potřebujeme sehnat nebo si je vychovat.

Je to vůbec reálné?
Myslím, že je. Když jsme před patnácti lety začínali s dvaceti lidmi a teď jich máme přes padesát… Ale potřebujeme na to peníze. Před měsícem jsme měli seminář všech mládežnických akademií a tam nám to pekelně otevřelo oči. Když jsme potom seděli s těmi trojkaři, jako jsme my, tak jsme zjistili, že žádná z těch akademií nemá rozpočet pod deset milionů korun. To my ani zdaleka nedosahujeme.